XXVII. kongres České internistické společnosti ČLS JEP 

Termín konání 

17. - 20.11.2019

 

Podrobné informace

Místo

Kongresové centrum Praha
5. května 1640/65, Praha 4
 

První oznámení 


Rádi bychom Vás pozvali na XXVI. kongres České internistické společnosti, který se bude konat v termínu 17. - 20. 11. 2019
v Kongresovém centru Praha. Současně bychom rádi jménem programového a organizačního výboru poděkovaly všem spolupracující odborným společnostem a partnerům ČIS, jejichž účast přispěla k tvorbě programu. 
 

Stáhněte si kongresovou mobilní aplikace 

QR kód pro Android

Android

Na svém mobilním zařízení najdětě ikonu aplikace Obchod Play, kde zadejte do vyhledávacího pole ČIS 2019 a vyberte ikonku naší aplikace. Poté už stačí jen kliknout na tlačítko \instal\ či \nainstalovat\ a přijmout nainstalování aplikace. 

QR kód pro Apple

Iphone 

Na svém mobilním zařízení najdětě ikonu aplikace Appstore, kde zadejte do vyhledávacího pole ČIS 2019 a vyberte ikonku naší aplikace. Poté už stačí jen kliknout na tlačítko \get\ a poté kliknout na tlačítko \install\, následně potvrdit instalaci Vaším heslem pro Appstore. 


Úvodní slovo prezidenta kongresu

Interna nová, hypermoderní, ale i tradiční

Vážené a milé kolegyně, vážení a milí kolegové,
je tu další Výroční kongres ČIS ČLS JEP a s ním, jako malá pozvánka, další zamyšlení nad internou, medicínou a životem na počátku třetího tisíciletí.

Medicína se nám mění před očima, a i v relativně krátkém časovém úseku pár desítek let můžeme pozorovat téměř neuvěřitelné změny.

Klasická rentgenová diagnostika v mnoha oblastech již prakticky neexistuje a byla nahrazena metodami neinvazivními (sonografie), nebo metodami vysoce sofistikovanými (CT, PET-CT, MR…). V některých oblastech došlo k velkému rozvoji endoskopických metod (gastroenterologie či pneumologie) doplněných i diagnostickými i terapeutickými výkony. V biochemii máme k dispozici nové metody, které jsou nejen přesnější, ale někdy staví diagnostiku do úplně jiného světla. Nevím, co by mi bývali kardiologové řekli, kdybych, když jsem nastupoval na kliniku, chtěl diagnostikovat srdeční selhání nebo infarkt biochemicky. Proteiny akutní fáze doplnily (někdy bohužel až nadměrně nahradily) leukocytozu nebo sedimentaci. A přesná diagnostika biochemická (či mikrobiologická) se zase nemůže rovnat s některými metodami molekulární genetiky. O tom, že genetika může pomáhat při screeningu a včasném vyhledávání řady chorob není pochyb.

V oblasti léčby je pokrok patrný snad ještě více. Mnohé postupy, které jsme považovali za nedotknutelné, jsou opuštěny, jinde došlo „pouze“ k dynamickému rozvoji a využití terapií nových. Příkladem nových metod je biologická léčba, která proniká postupně do stále více oblastí. Technologie využívající mikročipy pomáhají diabetologům, kybernetika, někdy i se známkami umělé inteligence, proniká nejen do automobilového průmyslu, ale i do našeho oboru. Endoskopické a katetrizační metody stále častěji nahrazují dokonce i chirurgická řešení.

Přidejme využití elektronické komunikace a sdílení dat ve virtuálním světě na (nejen) sociálních sítích a dostáváme se k reálnému pohledu na současné zdravotnictví. K pohledu na dnešní diagnostické i léčebné úsilí ve většině specializací velké rodiny interních oborů. (Úmyslně ponechávám stranou nesmyslná nařízení, byrokracii, akreditační hrátky, nedostatky lékařů i sester. To je na jiné povídání. I když neméně závažné.)

Ano, máme internu moderní se všemi atributy popsanými výše. Máme ale zapomenout na internu a vlastně celou medicínu tradiční? Určitě ne. Trochu (vlastně hodně) mne mrzí podceňování kvalitního interního vyšetření, od anamnézy po vyšetření fyzikální. Ano, i tady bychom se neměli bránit pokroku – já sám plně souhlasím (a pokud budu moci, budu to prosazovat ve vzdělávacím programu mladých internistů) s evropským doporučením, že ultrazvuk by se měl stát fonendoskopem internisty 3. tisíciletí. Ale u těch tradičních postupů můžeme ještě přitvrdit! O nevyužívání levných a praktických metod jako je FW a jejich téměř 100% nahrazení drahým CRP či dokonce prokalcitoninem jsem psal výše. Ale takových příkladů je moc. Je to hodně o přemýšlení. Teze: „Uděláme všechno, a to by v tom byl čert, aby se něco nenašlo“ určitě není správná. A mladý (respektive každý) lékař by měl vědět, proč to či ono vyšetření indikoval. Nebo to děláme jinak?

Všechny aspekty současného života internistů, lékařů blízkých oborů i sester se bude snažit pokrýt XXVI. kongres ČIS. Takže určitě bude stát za to se na něj přijet podívat. Na programu se podílí všechny spřátelené odborné společnosti, kongres podpoří tradičně partneři ČIS. Všem za to dík. Hlavně ale dík Vám. Dík za Vaši obrovskou a někdy ne dost doceněnou práci, i za to že jste si našli čas na tyto řádky.

Přijeďte všichni do Prahy. Kongres bude moc fajn.
A bez Vás by to nebylo úplně ono :) 

Těším se na Vás
Richard Češka