INTERNA - jak ji můžeme definovat 

Definice interny? Těžší a složitější než se zdá.

Na jedné straně nechci v žádném případě podceňovat čtenáře, že by snad nedokázali definovat obor vnitřního lékařství, nebo, jak říkáme častěji, možná trochu slangově, internu. Na druhé straně ale musím přiznat, že když se mě někdo zeptá, co je můj obor, tak se raději skryji za preventivní kardiologii a metabolizmus, než bych složitě vysvětloval, (zejména laikům), jaké je postavení a úloha našeho oboru v systému zdravotní péče. Z jedné strany sice všichni tak nějak podvědomě chápou, že se jedná o zastřešující, nad ostatními obory široce rozkročený obor, ze strany druhé mají ale internu někdy spojenou s hospitalizací seniorního člena rodiny spíše v zařízení ošetřovatelském, někdy charakteru rehabilitace či léčebny dlouhodobě nemocných. A s intenzivní péčí si pak internu mnozí nespojují vůbec.

Pokusme se tedy náš obor nějak popsat. A třeba níže  i trochu literárně :) Interna je oborem, který se zabývá prevencí, diagnostikou a (nechirurgickou) léčbou pacienta. Nezaměřuje se přitom na jeden orgán nebo na jednu nemoc. Snaží se o komplexní pohled na nemocného člověka, sleduje možné interakce a vzájemné propojení všech vnitřních orgánů. Popisu interny velmi dobře odpovídá pojem „celostní medicína“. Ten však je bohužel často dáván do souvislosti s alternativními směry lékařství.

Z hlediska historie to byla právě interna ( a někdy také všeobecné praktické lékařství), která byla synonymem medicíny, na rozdíl od „řemesla ranhojičství“, které znamenalo chirurgii. I když kořeny interny můžeme vysledovat již několik tisíc let zpět, skutečný rozkvět interny přineslo především dvacáté století.  Tento rozkvět byl spojen s rozvojem diagnostických metod, zejména rtg a biochemie. Mimořádně důležitý byl rozvoj farmakoterapie. I když je těžké vybírat léky, které se nejvíc podepsaly na rozvoji interny jako oboru, prioritu antibiotik (včetně antituberkulózní léčby) nelze přehlédnout. Inzulín zásadně změnil dříve fatální prognózu diabetiků, s rozvojem kardiak se pojí zlepšení kvality a posléze i délky života nemocných s chorobami srdce a cév. Využití kortikoidů, protinádorové léčby a mnoha dalších lékových skupin přinášelo nové a nové terapeutické úspěchy. Ale také někdy vedlo do slepých uliček.

Z hlediska organizace péče o nemocné byl pro internu zásadní systém diferencované péče. Především organizace jednotek intenzivní péče přinesla úplně novou kvalitu. Nelze nezmínit klasickou cest nemocného na interním oddělení koncem dvacátého století: JIP, intermediární péče, standard a doléčení/rehabilitace. Tento model s jistými modifikacemi je využíván stále.

Konec 20. a přelom 20/21. století přinesl rozvoj instrumentálních výkonů jak diagnostických, tak terapeutických.  Tento rozvoj vedl k emancipaci některých oborů, z nichž některé se zcela osamostatnily. Toto osamostatnění vedlo někdy až k neracionálně izolacionistickým tendencím některých super specializací. Tyto doby jsou v současnosti většinou minulostí a dnes vidíme spíše snahy o spolupráci oborů z interny vzešlých (kardiologie, gastroenterologie, diabetologie, endokrinologie, pneumologie, revmatologie, angiologie, nefrologie, hepatologie a další) s oborem mateřským, s velkou všeobecnou internou. Je několik důvodů, proč je interna se svým komplexním přístupem stále nenahraditelná. Následující body platí především pro lůžkovou internu, která je skutečně páteří našeho zdravotního systému, nicméně minimálně částečná je i platnost pro internu ambulantní.

• Interna je nenahraditelná při příjmu nemocného do nemocnice. Ten obvykle nepřichází s jasnou diagnózou, tu je třeba stanovit na základě příznaků, kompletního vyšetření, včetně využití specializovaných metod. Vždy je třeba vycházet také z předchorobí a zohlednit všechny nemoci, kterými konkrétní pacient trpí.
• V každé nemocnici využívají prakticky všechna oddělení konziliární služby internisty. Ať už se jedná o chirurgii a předoperační vyšetření, nebo nejasné zhoršení stavu na neurologii, či teplota nejasného původu na psychiatrické klinice.
• Naše populace stárne. A se stárnutím se pojí dva pojmy. Polymorbidita a polypragmazie. Jestli má nemocný pět různých nemocí, z nichž žádná není v kritickém stadiu, je třeba aby někdo byl schopen vyjádřit se ke každé z nich a navrhnout komplexní léčení. Spolupráce s dalšími, včetně klinických farmakologů se samozřejmě nabízí. Stejně tak je fakt, že zde ambulantní interna hraničí se všeobecným praktickým lékařstvím.
• Interna hraje zásadní roli v péči o kriticky nemocné. Pacienti jsou přijímáni někdy na všeobecné JIP, někdy na oborově specifické JIP (koronární, metabolické apod.). V každém případě je ale potřeba, aby lékař s erudicí v intenzivní medicíně měl rovněž internistickou erudici. Musí posoudit stav jednotlivých orgánů a dopad jejich postižení na stav kriticky nemocného.
• Nesmírně důležitou roli pak plní interna v systému vzdělávání lékařů. A to jak pregraduálně, tak i postgraduálně. Lékař, i když se připravuje na kariéru specialisty, musí získat velký přehled o vnitřních chorobách na komplexně vedeném oddělení se skutečně širokým záběrem.

V současné době si dovedu těžko představit, že by interna přestala existovat a její úlohu by převzaly pouze specializace.  Internista musí velmi dobře ovládat nejen kardiologii, ale i angiologii, gastroenterologii a pneumologii. Jistě, nebude implantovat kardioverter-defibrilátor, ani provádět ERCP. To ale nedělají ani mnozí specialisté!?  Navíc se internisté zabývají více než mnohé jiné obory prevencí. Ať už primární, nebo sekundární.

Interna je prostě tím desetibojem, kdy internista nepoběží 100 m „pod 10“ :) Ono to ale pro běžný život není potřeba. Zato se hodí, když dokáže skočit do výšky, vzít do ruky oštěp a třeba doběhne i 1500m.

A aby se interna stala nejen atraktivní, ale i efektivnější dostávají internisté do ruky nové metody. Základní ultrazvukové vyšetření (hrudník, břicho, cévy, ale i srdce), 24 hodinové monitorování TK, zátěžové ekg, nové biochemické metody (NTpro BNP) a další. Internisté mohou předepisovat nejnovější léky (třeba glifloziny nebo ARNI). Bez interny by medicína nebyla zdaleka tak dobrá, tak komplexní, tak úspěšná.

O komplexnosti našeho oboru, naší interny Vás všechny jistě přesvědčí i náš web.