Zdravý životní styl dramaticky snižuje riziko Alzheimerovy choroby

Zdravý životní styl dramaticky snižuje riziko Alzheimerovy choroby

Zatím neznáme účinnou léčbu Alzheimerovy choroby a to vede k výzkumu možností prevence tohoto závažného onemocnění. Citovaná práce hledala souvislost mezi charakterem životního stylu a rizikem Alzheimerovy choroby.

Pro studii byla využita data z Chicago Health and Aging Project (CHAP; n = 1,845) and the Rush Memory and Aging Project (MAP; n = 920). Zdravý životní styl byl definován pěti pozitivními faktory: 1. nekuřáctví, 2.nejméně 150 minut fyzické aktivity střední nebo vyšší úrovně týdně, 3. lehká konzumace alkoholu do 15 g u žen a 30 g u mužů přibližně denně, 4. dieta svým charakterem blízká dietě středozemní a 5. trvalá kognitivní aktivita. Tak mohl každý účastník studií nasbírat 0 až 5 pozitivních bodů.

 Medián doby sledování byl 5,8 let ve studii z Chicaga (n = 1845) a 6 let ve studii MAP. V první z těchto studií došlo k rozvoji Alzheimerovy choroby u 379 osob a ve 2. studii postihla choroba 229 účastníků.

 V modelové situaci korigované na řadu zkreslujících faktorů, bylo riziko Alzheimerovy choroby sníženo o 27 % s každým dalším přítomným pozitivním faktorem zdravého životního stylu. Například při srovnání osob s nejhorším životním stylem a tedy skórem 0 až 1 bylo riziko rozvoje Alzheimerovy choroby u osob se 3 pozitivními faktory sníženo o 37% a u účastníků studií se 4-5 rizikovými faktory sníženo dokonce až o 60%.

V rozsáhlé debatě expertů, která vesměs nezpochybňovala pozitivní výsledky studie, jen nastolila otázku, jak dlouho musejí být uplatňovány pozitivní faktory životního stylu, aby bylo dosaženo kýženého výsledku. Toto je předmětem dalších studií, jichž celá řada byla zahájena a na výsledky čekáme.

Klinický význam: v SMS jsme citovali řadu studií, které ukazují jak pozitivní životní styl ovlivňuje délku aktivního života a připomínáme, že průměrná doba prodloužení života při podobně dobré životosprávě oproti jedincům se špatným životním stylem je přibližně 12 let . Nyní se jeví, že se nejedná jen o tělesné zdraví ale i o zdraví duševní. Šíření těchto informací v populaci, minimálně na úrovni nás zdravotníků, je extrémně užitečné.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.