Užívání statinů, hepatocelulární karcinom a jaterní fibróza

Užívání statinů, hepatocelulární karcinom a jaterní fibróza

Chronická jaterní onemocnění představují významné riziko pro rozvoj hepatocelulárního karcinomu, jaterní dekompenzace a postupující fibrózy. Rostoucí důkazy naznačují, že statiny by mohly mít ochranný účinek na játra, a to nejen díky svému lipidy snižujícímu účinku, ale i díky protizánětlivým a antifibrotickým vlastnostem. Cílem této rozsáhlé retrospektivní kohortové studie bylo posoudit vliv užívání statinů na výskyt hepatocelulárního karcinomu, jaterní dekompenzace a změn v závažnosti jaterní fibrózy u dospělých pacientů s různými formami chronických jaterních onemocnění.

Do studie bylo zahrnuto 16 501 pacientů ve věku 40 let a více, s výchozím skóre FIB-4 ≥1,3. (FIB 4 skore je neinvazivní skórovací systém, který slouží k odhadu míry fibrózy jater, kdy hodnoty větší než 1,3 již budí určité podezření na možný pozdější vývoj fibrózy. Hodnoty přes 2,5 jsou již vysoce rizikové z dalšího vývoje fibrózy). Sledováni byli uživatelé statinů (n = 3610) a srovnáni s kontrolní skupinou neuživatelů (n = 12 891). Hlavními hodnocenými výstupy byla desetiletá kumulativní incidence hepatocelulárního karcinomu a jaterní dekompenzace, stejně jako změny ve fibrotickém riziku na základě přechodů mezi kategoriemi FIB-4 skóre (nízké, střední, vysoké).

Výsledky ukázaly, že užívání statinů bylo spojeno s významně nižším rizikem rozvoje hepatocelulárního karcinomu i jaterní dekompenzace. Po deseti letech činila kumulativní incidence HCC u uživatelů statinů 3,8%, zatímco u neuživatelů 8,0 %. Rizikový rozdíl činil −4,2 % (95% CI, −5,3 až −3,1%). Podobně výskyt jaterní dekompenzace dosáhl u uživatelů statinů 10,6%, oproti 19,5% u neuživatelů (rozdíl 9,0%). Výraznější ochranný efekt byl pozorován u pacientů užívajících lipofilní statiny (např. atorvastatin, simvastatin) a při vyšším kumulativním dávkování (≥600 definovaných denních dávek).

Další část analýzy se zaměřila na progresi jaterní fibrózy. U 7038 pacientů se stanoveným sérovým FIB-4 skóre bylo zjištěno, že uživatelé statinů méně často postupovali do vyšších rizikových kategorií. Například mezi pacienty s intermediárním výchozím FIB-4 skóre přešlo do vysoké rizikové skupiny pouze 14,7% uživatelů statinů oproti 20,0% neuživatelů. Naopak, mezi pacienty s vysokým výchozím skóre se častěji zaznamenával přechod do nižších rizikových kategorií, 31,8% přešlo do intermediární a 7,0 % až do nízké rizikové skupiny, oproti 18,8% a 4,3% u neuživatelů.

Klinický význam: na rozdíl od předchozích obav z působení statinů na riziko jaterního postižení, výsledky této studie podporují hypotézu, že statiny – zejména lipofilní při dlouhodobém užívání – mají potenciál nejen snižovat riziko hepatocelulárního karcinomu a jaterní dekompenzace u pacientů s chronickým jaterním onemocněním, ale také zpomalit či dokonce zvrátit progresi jaterní fibrózy. Tato zjištění otevírají prostor k širšímu využití statinů v hepatologii, přičemž je třeba zohlednit individuální rizikový profil pacienta a možné interakce či kontraindikace.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.