Slazené nápoje

Slazené nápoje přispívají nejen k epidemii obezity, ale zvyšují zřejmě i riziko kolorektálního karcinomu v mladém věku

V posledních dvou desetiletích roste v rozvinutých zemích incidence kolorektálního karcinomu u osob mladších než 50 let. Riziko je pro osoby narozené kolem roku 1990 dvojnásobné v porovnání s populací narozenou kolem roku 1950. Po příčině tohoto nárůstu se pátrá.

Cukry slazené nápoje (dále CSN), tedy různé limonády, přislazované ovocné šťávy, sportovní a energetické nápoje jsou například v USA zdrojem 39 % cukru v denním příjmu uhlovodanů. V dospělosti je každá denní porce CSN spojena s 12 % zvýšením pravděpodobnosti obezity a 18 % zvýšením rizika diabetu 2. typu. CSN jsou také považovány za hlavní příčinu obezity u dětí.

Citovaná studie se zabývala vztahem konzumace cukrem slazených nápojů a současného nárůstu kolorektálního karcinomu u mladších věkových kategorií, tedy ve věku pod 50 let. K tomuto účelu se využilo známé studie zdravotních sester, která probíhala od roku 1991 do roku 2015. Prospektivně bylo sledováno 95 464 žen, které mimo jiné udávaly druh, množství a frekvenci konzumovaných nápojů.

Ve srovnání s ženami, které konzumovaly méně než 1 porci slazených nápojů za týden, ženy které si dopřály více než 2 porce CSN denně měly dvojnásobné riziko časně nastupujícího kolorektálního karcinomu, (relativní riziko RR = 2,18; 95 % interval spolehlivosti 1,1 až 4,35). Podobně tomu bylo i s konzumací CSN v adolescenci. Každá porce slazeného nápoje denně navíc ve věku 13 až 18 let byla spojena s 32 % nárůstem kolorektálního karcinomu ve věku pod 50 let.

Jaké je možné vysvětlení? Slazené nápoje nevyvolávají pocit sytosti, a tak zvyšují celkovou konzumaci energie a možný tělesný vývoj směrem k obezitě. Díky svému vysokému glykemickému indexu vyvolávají časnou a vysokou sekreci inzulinu, což při dlouhodobém působení vede k inzulínové rezistenci, průvodním zánětlivým změnám, obezitě a diabetu 2. typu. Všechny tyto metabolické odchylky jsou samy o sobě spojeny se zvýšeným rizikem kolorektálního karcinomu. Ke slazení komerčních nealkoholických nápojů je nejčastěji používán fruktózový sirup, který je levnější a při stejném podaném množství je chuťově vnímám jako sladší než sacharóza. Fruktóza vysoce zastoupená v tomto sirupu má ještě silnější výše popsané negativní dopady na metabolické cykly. Navíc takto konzumovaná fruktóza často přesahuje kapacitu tenkého střeva pro její vstřebání a dostává se do kolon. Zde působí dysbiózu a endotoxémii vedoucí ke zvýšené permeabilitě tlustého střeva, což může posilovat kolorektální karcinogenezi. Tento karcinogenní efekt byl ověřen i v animálních studiích.

Klinický význam: vysoká konzumace komerčně prodávaných slazených nápojů v adolescenci i v dospělosti je spojena nejen se zvýšeným výskytem obezity a diabetu 2. typu, ale zvyšuje zřejmě i riziko vzniku kolorektálního karcinomu v mladém věku, přinejmenším u žen, u kterých byla tato závislost sledována. Protože konzumace komerčních slazených nápojů je největší mezi mladší populací, měli by se pediatři i praktici pro dospělé snažit jejich pití u jimi sledované populace co nejvíce omezit.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.