Proč mají děti většinou jen lehký průběh infekce Covid 19?

Proč mají děti většinou jen lehký průběh infekce Covid 19?

Je otázkou, jak ovlivňuje školní docházka další epidemiologický vývoj infekce Covid 19 v populaci. Pomalu se shromažďují vědecké údaje i hypotézy, proč má infekce u dětí většinou jen lehký nebo dokonce bezpříznakový průběh. Ačkoliv procento dětí z pozitivně testovaných osob např. v USA dramaticky stoupá a v poslední době se pohybuje již přes 20 %, počet nutných hospitalizací dětí roste jen velmi pomalu. Statistiky udávají, že nutných hospitalizací je jen 0,1-1,9 % z pozitivně testovaných dětí. Nicméně s vysokým počtem infikovaných dětí, které nejsou zatím vůbec očkovány, přeci jen stoupá množství nutných hospitalizací a některá pediatrická oddělení v USA jsou již kapacitně přetížena. Podílí se na tom i delta varianta viru, která se v organizmu rychle množí a vytváří až 1000x větší koncentraci viru v sekretech z dýchacích cest. Její kontagiozita je tedy mnohem vyšší, i když infekce se nezdá mít závažnější průběh než u předchozích variant.

Jaké je předpokládané vysvětlení pro lehčí průběh koronarovirové infekce proti dospělým? Děti mají v nosních epiteliích mnohem menší počet ACE2 receptorů, které jsou vstupní branou koronaviru do buněk. Dalším důvodem jsou zřejmě odlišnosti v imunologickém systému. Děti mají mnohem více naivních T buněk, které se zatím nesetkaly s antigenním podnětem a je jich tedy mnohem více k disposici pro likvidaci nového virového agens. Také disponují a mobilizují lépe vrozený, na protilátkové odpovědi nezávislý, imunitní systém, který představují makrofágy a neutrofily. Naproti tomu jejich imunitní systém nemá sklon k přehnané zánětlivé odpovědi, která je zřejmě u dospělých zodpovědná za reakci proti vlastní plicní tkáni. Tu je u dospělých třeba tlumit podáním steroidů. Podle studie z letošního roku děti produkují i menší spektrum protilátek proti viru infekce Covid 19. Zřejmě tak širokou škálu protilátek k boji s infekcí nepotřebují, protože vrozený imunitní systém již většinu virových partikulí eliminoval. V neposlední řadě děti netrpí chronickými onemocněními, které jsou u dospělých rizikem těžšího průběhu, jako je obezita, diabetes, hypertenze, CHOPN apod. Nicméně některé virové infekce mají u dětí těžší průběh. Například chřipka je nebezpečnější pro malé děti než dospělé mladší než 65 let, protože dospělí byli během života již v minulosti exponováni chřipkovým virům a jejich časná imunologická odpověď je rychlejší.

Druhou otázkou je, jak děti, třeba i s asymptomatickým průběhem choroby, přispívají k šíření infekce mezi dospělými. Děti vydechují menší proud a objem vzduchu než dospělí. Studie z Islandu jejich menší infekciozitu potvrzují, protože díky časné eliminaci viru z dětského organizmu je nálož jimi vydechovaného viru malá a podle výsledků jsou osoby nad 16 let o 60% infekčnější než děti. Nicméně, když se shromáždí 30 dětí ve třídě, jsou pohromadě 5 hodin a často se navzájem překřikují, je to teoreticky optimální prostředí pro šíření viru. Jak se to odrazí v přenosu viru do populace je velmi těžká a zatím jasněji nezodpovězená otázka. Studie z USA, která byla ovšem provedena za podmínek striktního nošení roušek ve školách, velké nebezpečí přenosu do populace nepotvrdila. Jak to bude vypadat, pokud děti roušky nosit nebudou, prozkoumáno není.

Proč nemohou zatím být očkovány dětí mladší než 12 let? Schvalovací procedury jsou u dětí vždy přísnější než u dospělých a děti nejsou malí dospělí. Jejich fyziologické procesy, hormonální situace, imunitní i nervový systém jsou ve stadiu vývoje. Zatímní zkušenosti s podáním mRNA vakcín dětem ve věku 12-15 let ukazují na mnohem silnější protilátkovou odpověď bez zachycení závažnějších komplikací. Firma Pfizer a Moderna začínají opatrně zkoušet vakcíny na dětech 5-11 let. Obavy jsou zejména z možné myokarditidy, i když její výskyt byl zatím vzácný. Údaje z Izraele hovoří o 148 případech ve skupině více jak pěti milionů očkovaných osob vakcínami na bazi mRNA, ale mezi skupinou 16-19 let byl tento výskyt častější. Problém je také v tom, že myokarditida se může objevit se zpožděním nebo probíhat subklinicky a nemusí být diagnostikována. Nicméně 29. října 2021 americká FDA již schválila vakcínu firmy Pfizer pro věkovou skupinu dětí 5-11 let. Vedly k tomu výsledky studie z očkování 3100 dětí v tomto věku, které měly stejnou protilátkovou odpověď jako věková kategorie 16-25 let a vakcína byla efektivní v 90.7 % případů a nebyly pozorovány žádné vážnější vedlejší účinky.

Klinický význam: přehled shrnuje současné poznatky o příčinách lehčího průběhu infekce COVID 19 u dětí a názory na možnost šíření infekce dětmi při obnově školní docházky do vulnerabilní dospělé populace. Dále se zabývá perspektivou možnosti očkování dětí ve věku 5-11 let. Mnohé z těchto otázek nemají ještě definitivní odpovědi.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.