Pacienti se zvýšeným rizikem závažného průběhu onemocnění COVID 19

19. prosince 2023

Pacienti se zvýšeným rizikem závažného průběhu onemocnění COVID 19
- 11 faktů, které je dobré znát

Paxlovid je v současné době jediný lék proti onemocnění COVID-19, kterému byla v rámci Evropské unie udělena úplná registrace (ta byla schválena 24. února 2023) a který je v České republice plně hrazený. Jak vyplývá z dubnového výročního setkání infektologů v rámci Evropského kongresu klinické mikrobiologie a infekčních nemocí (ECCMID), v evropském regionu WHO je stále velká část ohrožených osob, které jsou proti onemocnění COVID-19 očkované jen částečně nebo nejsou očkované vůbec.

Je tomu tak z různých důvodů (mimo jiné i zdravotních), v každém případě ale nejzranitelnější skupiny obyvatelstva – včetně imunokompromitovaných pacientů – nyní mají v případě nákazy COVID-19 k dispozici léčebnou volbu, která zmírňuje riziko těžké formy onemocnění, hospitalizace a úmrtí. 

Připravili jsme pro vás 11 faktů, které vám pomohou při péči o pacienty, u nichž je zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění COVID-19:

1. Paxlovid (nirmatrelvir/ritonavir) je antivirotikum, které snižuje schopnost viru SARS-CoV-2 se v těle množit. Nejedná se o preventivní přípravek. Používá se k léčbě onemocnění COVID-19 a je indikovaný u dospělých,kteří nevyžadují doplňkový kyslík a u nichž je zvýšené riziko závažného průběhu onemocnění COVID-19 či riziko nutnosti hospitalizace (viz tabulka níže).

2. Paxlovid může předepsat lékař s jakoukoliv specializací a přípravek je k dostání v každé lékárně v ČR. Nemocniční lékárny mají Paxlovid obvykle na skladě, u menších soukromých lékáren může být k dostání jen na objednání. 

3. Paxlovid by měl být podán co nejdříve po stanovení diagnózy COVID-19, nejpozději však do 5 dnů poté, co se objevily příznaky onemocnění.

4. Obecná kritéria pro zahájení léčby nirmatrelvirem/ritonavirem:

  • Alespoň jeden rizikový faktor závažného průběhu onemocnění nebo nutnosti hospitalizace (viz níže) A 
  • dospělý pacient s prokázanou infekcí SARS-CoV-2 pomocí PCR nebo antigenního testu, který nevyžaduje doplňkovou léčbu kyslíkem A 
  • onemocnění trvá maximálně pět dní (včetně) A 
  • u žen v reprodukčním věku by mělo být vyloučeno těhotenství; ženy by měly zároveň souhlasit s použitím účinné antikoncepční metody během léčby a následujících 7 dní po jejím ukončení.
5. Předchozí očkování není kontraindikace použití Paxlovidu. 

6. Pacienti s normální funkcí ledvin či mírnou poruchou funkce ledvin užívají lék per os ve formě tablety: dvě 150miligramové tablety nirmatrelviru (dvě růžové tablety) a jednu 100miligramovou tabletu ritonaviru (jednu bílou tabletu) každých 12 hodin po dobu 5 dní. Lék lze užívat v domácím prostředí s jídlem i bez něj. 

7. Pacienty se středně těžkou poruchou funkce ledvin je třeba upozornit, aby každých 12 hodin brali jen jednu tabletu nirmatrelviru spolu s jednou tabletou ritonaviru.

8. Paxlovid se nedoporučuje nasazovat během těhotenství a u žen v reprodukčním věku, které nepoužívají antikoncepci, pokud to jejich klinický stav nevyžaduje. Ženy v reprodukčním věku by se měly vyhnout početí během léčby Paxlovidem a následujících 7 dní po jejím ukončení.  Pacientky, které užívají kombinovanou hormonální antikoncepci, by měly během léčby Paxlovidem a do dalšího menstruačního cyklu po ukončení léčby používat ještě jinou účinnou antikoncepční metodu nebo bariérovou antikoncepční metodu.  Během léčby Paxlovidem a následujících 7 dní po ní by žena neměla kojit.

9. Lékař, který Paxlovid předepisuje, musí zkontrolovat případné lékové interakce. K tomuto účelu je možné použít nástroj „Liverpool drug interaction checker“ nebo se poradit s klinickým farmaceutem nebo infektologem. Obecné doporučené postupy k lékovým interakcím u Paxlovidu najdete zde.

10. Užití Paxlovidu se stále sleduje. Pokud budete mít podezření na vedlejší účinky Paxlovidu, nahlaste tuto skutečnost, aby se mohla situace posoudit a aby se případně podnikly kroky nutné k ochraně zdraví pacientů. 

11. Níže jsme pro vás shrnuli rizikové faktory závažného průběhu onemocnění. Pacient s vysokým rizikem je ten, který splňuje alespoň jeden z rizikových faktorů.

Rizikové faktory

A. Věk ≥ 65 let
B. Závažná porucha imunity, zejména: 

  • transplantace solidního orgánu,
  • příjemci T-lymfocytů s chimérickým antigenním receptorem (CAR T-lymfocyty) nebo transplantace kostní dřeně (do 2 let od transplantace nebo na trvající imunosupresivní léčbě),
  • onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění s aktuálně probíhající léčbou,
  • biologická terapie zaměřená na B-lymfocyty,
  • dlouhodobá terapie kortikosteroidy v denní dávce vyšší než 0,2 mg/kg/den prednisonu (či ekvivalentu takové dávky při použití jiného kortikosteroidu) nebo léčba dalšími imunosupresivními léky (například azathioprinem, cyklofosfamidem),
  • závažné primární imunodeficity (jako jsou vrozené agamaglobulinémie, běžný variabilní imunodeficit, Wiskottův-Aldrichův syndrom),
  • pokročilá HIV infekce (absolutní počet CD4+ lymfocytů méně než 200/µl).

C. Závažné chronické plicní onemocnění v dispenzarizaci, zejména: 

  • progredující plicní fibróza,
  • cystická fibróza (CF),
  • non-CF bronchiektázie,
  • chronická obstrukční plicní choroba III – IV,
  • těžké astma (závažnost diagnózy stanovena specialistou).

D. Kombinace komorbidit – současně nejméně 3 komorbidity z následujících: 

  • index tělesné hmotnosti (BMI) ≥ 35 kg/m2,
  • věk ≥ 55 let a současně léčená arteriální hypertenze,
  • věk ≥ 55 let a současně index tělesné hmotnosti (BMI) ≥ 30 kg/m2,
  • chronické onemocnění ledvin v dispenzarizaci, klasifikace CKD 3 – CKD 5 (resp. snížení clearance kreatininu pod 60 ml/min, včetně dialyzovaných osob),
  • jaterní cirhóza,
  • diabetes mellitus léčený perorálními antidiabetiky (PAD) či inzulínem,
  • chronické plicní onemocnění v dispenzarizaci a léčbě specialisty (neuvedené ve skupině C.),
  • plicní hypertenze,
  • obstrukční a centrální spánková apnoe,
  • trombofilní stav v dispenzární péči, zejména:  
    • primární trombofilie D68.5 (rezistence aktivovaného proteinu C, nedostatek antitrombinu, proteinu C nebo proteinu S, mutace protrombinového genu); 
    • jiné trombofilie D68.6 (antikardiolipinový syndrom, antifosfolipidový syndrom, přítomný lupus koagulant); 
    • opakovaná tromboembolická příhoda v anamnéze,
  • neurologická onemocnění ovlivňující dýchání.

Zdroj: Mediately Databáze Léčiv