Nemocný s fibrilací síní a fyzická zátěž

Nemocný s fibrilací síní a fyzická zátěž


Perzistentní fibrilace síní průkazně vede ke snížené toleranci fyzické zátěže a také morbidita a mortalita pacientů s tímto chronickým srdečním postižením je významně vyšší. Není však známo, jaký je dopad pravidelné fyzické zátěže na zmíněná zvýšená zdravotní a mortalitní rizika. Citovaná studie se zabývala těmito problémy.

Ve studii HUNT 3 bylo v letech 2006 až 2008 zařazeno 1117 pacientů s fibrilací síní průměrného věku 72 let a sledováno do října 2015 průměrnou dobu 7 let. Coxova proporcionální analýza pak byla použita ke zjištění vztahu fyzické aktivity (kterou pacienti udávali sami v dotazníku) ke kardiovaskulární a cerebrovaskulární morbiditě a mortalitě.

Celkem 42% inaktivních osob během studie zemřelo, oproti 21%, které splňovaly doporučené objemy fyzické aktivity, tedy alespoň 150 minut v týdnu středně intenzivní zátěže nebo 75 minut intenzivní fyzické zátěže. Ze skupiny mírně fyzicky aktivní, byť nesplňující výše uvedená kritéria zemřelo 31 % osob. Převedeno do statisticky spočtených rizik, nemocní s fibrilací síní, kteří splňovali současnými quidelines doporučený objem fyzické aktivity měly nižší riziko mortality ze všech příčin, HR = 0,55 (95 % interval spolehlivosti 0,41 až 0,75). Podobně na tom byla i specifická kardiovaskulární mortalita (HR = 0,54, 0,34 až 0,86) ve srovnání s osobami, které byly inaktivní. Studie však neudává, zda inaktivní pacienti neměli více závažných komorbidit, které by jim neumožňovaly se fyzicky více zatěžovat. Zde mohlo dojít k určitému zkreslení.

Výsledky v oblasti morbidity již nebyly tak přesvědčivé, riziko kardiovaskulární morbidity kleslo na HR 0,78 a mozkové cévní příhody na HR 0,70, nicméně tyto poklesy nebyly statisticky průkazné.

Klinický význam: fyzická aktivita naplňující současná doporučení ve srovnání s inaktivitou snižovala jak celkovou, tak kardiovaskulární mortalitu u pacientů s perzistentní fibrilací síní a to až o 45 %. Je tedy patrné, že i nemocní tímto chronickým srdečním postižením výrazně profitují z pravidelné fyzické zátěže. Žádná jiná léčba včetně ablace fibrilace síní se nemůže pochlubit takovým výsledkem. 

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

Zdroj: Physical activity, cardiorespiratory fitness, and cardiovascular outcomes in individuals with atrial fibrillation: the HUNT study Lars E Garnvik, Vegard Malmo et al. European Heart Journal, 11 February 2020, https://doi.org/10.1093/eurheartj/ehaa032
MUDr. Luboš Kotík