Je třeba vysadit ACE inhibitory a sartany při výrazném poklesu glomerulární filtrace?

Je třeba vysadit ACE inhibitory a sartany při výrazném poklesu glomerulární filtrace?

Inhibitory konvertujícího enzymu a blokátory receptoru pro angiotenzin II jsou pilíře terapie hypertenze, srdečního selhání se sníženou ejekční frakcí, ischemické choroby srdeční a albuminurických chronických renálních onemocnění. Nicméně potencionální benefit musí být zvažován proti hrozícím rizikům. Je to pokles glomerulární filtrace, zejména z důvodu změn renální hemodynamiky, hyperkalémie nebo akutní renální poškození. Tato rizika jsou zejména zdůrazňována u pacientů s nižší glomerulární filtrací. Proto jsou obě lékové třídy většinou vysazovány při pokročilejší renální insuficienci.

Citovaná studie se zabývala otázkou jaký je efekt pokračování nebo vysazení léčby preparáty těchto skupin u pacientů kde glomerulární filtrace klesla již na velmi nízkou hodnotu 30 ml / min./ 1,73 m² tělesného povrchu a nižší. Zejména byla sledována celková mortalita, incidence závažných kardiovaskulárních příhod vývoj konečného renální selhání v následujících 5 letech.

Celkem bylo zařazeno 3909 pacientů užívajících ACE inhibitor nebo sartan se současným poklesem glomerulární filtrace na hodnoty pod 30 ml/min /1,73 m², průměrného věku 73,7 let, z toho 61,6% byly ženy. Celkem 1235 ukončilo tuto terapii nejpozději 6 týdnů po zjištění poklesu glomerulární filtrace pod tyto hodnoty a 2674 v léčbě pokračovalo.

Celková mortalita při mediánu sledování 2,9 let byla vyšší ve skupině s vysazenou léčbou a to 35,1% oproti 29,4% ve skupině s pokračující terapií. Vyjádřeno poměrným rizikem HR = 1,39 (95 % interval spolehlivosti 1,2 až 1,6). Podobná byla situace u významných kardiovaskulárních příhod HR = 1,37 (1,2 až 1,56). Naproti tomu nebyl žádný statisticky významný rozdíl ve vývoji finálního renálního selhání, HR = 1,19 (0,86 až 1,65).

Klinický význam: výsledky této studie poměrně jasně ukazují, že není třeba vysazovat inhibitory konvertujícího enzymu a blokátory pro angiotenzin II u pacientů s klesající renální funkcí, protože při pokračující léčbě je celková mortalita snížená a je přítomen zřetelný kardiovaskulární benefit, zatímco vývoj renální insuficience do konečného renálního selhání není urychlen.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.