Jak přesvědčit pacienta k ukončení medikace

Jak nejlépe přesvědčit pacienta k ukončení ne zcela nutné medikace

Polypragmazie je spojena s nežádoucími lékovými efekty a snižuje často kvalitu života. Trpí tím zejména starší pacienti. Ukončení podávání potenciálně škodlivé medikace je důležitý, nicméně příliš málo užívaný přístup k minimalizaci iatrogenního poškození pacienta. V argumentaci je třeba eliminovat pacientův dojem, že omezení medikace je motivováno ekonomickými zájmy. Lékaři nemají ověřené důkazy, jak zvolit argumenty, které nejlépe přesvědčí pacienta ke spolupráci. Citovaná studie zkoumala, jak akceptovatelné jsou pro pacienta různé udávané důvody k ukončení medikace.

Na náhodně vybraných 835 osobách vyššího věku (průměr 73 let a 49,6 % ženy) byly zkoušeny argumenty k vysazení léčby ve 2 modelových situacích. První představovala podávání statinu v primární prevenci osobě s těžkým funkčním poškozením a polypragmazií. Druhá situace představovala užívání hypnotika, jako je Zolpidem, který byl podáván pro nespavost u osoby s jinak dobrým funkčním stavem. V souborech bylo 59,8 % pacientů, kteří někdy statin skutečně užívali a 14,9 % osob, které někdy užívaly hypnotika.

Pro vysazení statinů bylo vyzkoušeno 7 typů argumentace s tímto výsledkem: nejpreferovanější argument byl – „S ohledem na Váš věk a další zdravotní problémy mám strach, že čelíte zvýšenému riziku nežádoucích účinků tohoto léku.“ Toto zdůvodnění bylo určeno jako 5,8x účinnější než nejméně efektivní prohlášení: „Užívání tohoto léku je pro Vás zatěžující, je to další pilulka k polykání, stojí Vás to peníze a potřebujete kvůli tomu periodickou kontrolu krevních testů.“. Dalším účinným argumentem bylo: „Myslím si, že by Vám mohlo škodit tolik léků dohromady.“ nebo „Příznivý účinek této léčby jasně nevyvažuje jeho rizika pro pacienty jako jste Vy.“. Naopak další argument, který byl také hodnocen jako velmi málo účinný: „Myslím si, že bychom se měli raději soustředit na Vaše současné problémy a nezabývat se tím, co bude za dalších několik let“.

Pro ukončení podávání hypnotika byla nejúčinnější varianta zdůvodnění: „Tento lék je spojen s vedlejšími účinky, zejména s problémy s pamětí, koncentrací, udržením rovnováhy a pády, zvýšeným rizikem hospitalizace a úmrtím starších osob.“. Tato argumentace byla 8,6x účinnější než nejméně efektivní zdůvodnění: „Tento lék Vám asi nepomůže se cítit lépe.“. Na druhém místě účinnosti bylo vyjádření: „Tento lék pro Vás není do budoucna vhodný, pojďme pomalu snižovat jeho dávku a zkusit ho vysadit v průběhu času.“ nebo „Myslím si, že tento lék Vám spíš uškodí, než pomůže.“ Již málo účinná byla argumentace: „Na tento lék může být závislost, takže v budoucnu byste bez něj nemohl usnout“ nebo „Nespavost je možno léčit jinak než prášky. Chce to čas, určité úsilí, ale naučíte se usnout bez tablet.“

Klinický význam: u starších pacientů je vhodné se zamyslet nad složením jejich medikace, která je často tak rozsáhlá, že nelze ani teoreticky vysledovat všechny interakce a možné vedlejší účinky. Racionalizace medikace je tedy velmi důležitým úkolem. Nemocní se však někdy s obtížemi přesvědčují, že je vhodnější část léků vysadit. Citovaná práce dává návod, jaká argumentace nejlépe pacienta ujistí o vhodnosti vysazení určitého preparátu. Jak u medikace podávané z preventivních důvodů, tak u aktuálně účinkujícího hypnotika byla nejsilnějším argumentem k vysazení reference o nežádoucích účincích léku. Ve studii jsou ohodnoceny i další možné argumenty podle jejich efektivity. Pokud nestačí přepis v naší zkrácené verzi, je článek s použitím citace k dosažení na internetu v plném znění.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.