Inaktivita jako rizikový faktor zvyšující mortalitu

Inaktivita jako rizikový faktor zvyšující mortalitu


Nová globální studie poukazuje na vysokou cenu sedentárního způsobu života. Výsledky jsou založeny na 15 zdravotních ukazatelích ve 168 zemích. Data pro tuto observační studii byla sbírána v roce 2016. Týkala se celkové mortality, kardiovaskulární mortality, demence, deprese, mozkové cévní příhody, diabetu 2. typu, hypertenze a také vybraných nádorových onemocnění, zejména prsu, kolon, endometria, jícnu, žaludku, močového měchýře a ledvin. Fyzická inaktivita byla definována jako méně než 150 minut fyzické zátěže střední intenzity nebo 75 minut intenzivní fyzické zátěže v týdnu.

Fyzická inaktivita byla zodpovědná za 7,2 % všech úmrtí (95 %; interval spolehlivosti 5,4 až 9,0), největší podíl 7,6 % byl způsoben kardiovaskulárními onemocněními (95 %; interval spolehlivosti 6,1 až 9,3). Riziko sedentárního způsobu života kolísalo od 1,6 % pro hypertenzi až k 8,1 % pro demenci.

Rizika z inaktivity byla dvakrát vyšší ve vysoce rozvinutých zemích, méně se uplatňovalo v rozvojových zemích, jako v Oceánii, Jihovýchodní Asii a Subsaharské Africe.

Autoři zdůrazňují široký dopad inaktivity na zdraví populace a vyzývají k politicky prosazovaným změnám, aby došlo k určitému zlepšení. Týká se to zejména populace ve velkých městech rozvinutých zemí, kde by mělo dojít ke změnám v dopravě a úpravě prostředí tak, aby umožňovalo rekreační fyzické aktivity. Například populace v USA udává zhruba 5 hodin volného času denně, z toho je věnováno fyzické aktivitě v průměru jen 24 minut.

Klinický význam: studie přináší nezpochybnitelné důkazy o tom, že sedentární způsob života je samostatným rizikovým faktorem pro možné předčasné úmrtí. V celkovém přepočtu je každé 14. úmrtí možno přičíst fyzické inaktivitě. Možná je toto nejjednodušší způsob, jak můžeme význam fyzické aktivity svým pacientům prezentovat.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.

Physical inactivity and non-communicable disease burden in low-income, middle-income and high-income countries Peter T Katzmarzyk, Christine Friedenreich et al. Br. J. |Sport Med. .doi.org/10.1136/bjsports-2020-103640
MUDr. Luboš Kotík