Budoucnost medicíny - specialisté nebo generalisté?

Budoucnost medicíny - specialisté nebo generalisté?  

Celkem 13 předsedů různých společností organizujících zdravotní péči ve Velké Británii vydalo v posledním čísle British Medical Journal společné prohlášení, že je urgentně třeba reformovat zdravotní péčí. Stále přibývá pacientů, kteří mají více chorob, ale specialisté se věnují jedné částí těla nebo jednomu orgánu nebo dokonce jen jedné chorobě.

 Také výchova lékařů během studia je spíše orgánově zaměřena a přednášena specialisty. Doporučené postupy a výzkum se většinou zabývají přesně definovanými problémy. Je tedy třeba pracovat na intelektuálním posunu a věnovat se více multimorbiditě a revitalizovat obory s všeobecným pohledem na medicínu. Také specialisté by neměli být vzděláváni jako jednooboroví  experti, ale mělo by se zajistit, aby měli také širší rozhled, zejména v oblasti péče o nejčastější choroby.

Autoři se také ptají, proč v současné době lékaři spíše rozmlouvají rodinným příslušníkům a přátelům, aby studovali náš obor a pokračovali v našich šlépějích?  Celkový pocit spokojenosti v oboru poklesl, medicína zabředla do administrativy, sledují se spíše počty pacientů a lůžkodnů než kvalita péče a vztah k pacientovi. Je třeba vytvořit podmínky k obnovení pocitu uspokojení a hrdosti na vykonávání lékařské profese.

Je také třeba následovat francouzského příkladu a přestat podporovat a platit léčebná opatření, která přinášejí sice statisticky významný ale nikoliv klinicky významný efekt. Například před dvěma roky francouzské zdravotnictví zastavilo úhradu léků na demenci pro jejich pochybnou efektivitu a s dalším odůvodněním, že pečující osoby spíše spoléhají na tablety než na přístup k nemocnému.

Je nutné navýšit také odměňování v oborech se širokým rozhledem, tedy u lékařů, tzv. generalistů. V současné době jsou tyto obory spíše v dolní třetině přehledů úhrnného příjmu lékařských oborů, kterému většinou vévodí specialisté.

Klinický význam: v současné době experti na organizaci zdravotnictví přicházejí s koncepcí, že je třeba preferovat obory širokým rozhledem, které jsou schopny pečovat o multimorbidní nemocné a specialisty nevychovávat jako jen úzce zaměřené experty, ale zachovat i jejich širší rozhled alespoň po nejčastějších chorobných jednotkách. V praxi to však bude těžké, protože vzdělávání v medicíně, doporučené postupy i publikované výzkumné práce jsou zaměřeny úzce k nemoci nebo orgánu. Zajímavá je také v SMS často zmiňovaná myšlenka, zda nález statistického benefitu léčebného postupu má také skutečně klinický význam a tedy opravňuje jeho zavedení do praxe.  

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.