Biomarkery zánětu v době narůstající antibiotické rezistence

Biomarkery zánětu v době narůstající antibiotické rezistence

Antibiotika (ATB) jsou bezesporu základním pilířem léčby bakteriálních infekcí. Současná klinická praxe však ukazuje, že čelíme globální hrozbě v podobě nárůstu antimikrobiální rezistence, která je významně podporována neuváženým používáním a nesprávnou preskripcí ATB. Prognózy naznačují, že do roku 2050 by úmrtnost způsobená rezistentními kmeny mohla převýšit i mortalitu na nádorová onemocnění. Odpovědí na tuto hrozbu je koncept antibiotického stewardshipu (ATBS).^1,2

Cílem antibiotického stewardshipu (ATBS) je zajistit, aby každý pacient obdržel správné antibiotikum ve správnou dobu a jen tehdy, když je to skutečně indikováno. Rozhodující je i správné dávkování po dostatečnou dobu, protože suboptimální dávky nebo příliš krátké podávání působí na bakterie jako evoluční tlak, který selektuje a podporuje růst kmenů s mírnou nebo rostoucí rezistencí na ATB léčbu.^1,2

Přestože v České republice dosud chybí jednotná národní doporučení pro systémovou implementaci ATBS v nemocnicích, včetně standardizovaných indikátorů kvality, důležitou roli v diferenciální diagnostice infekčních stavů a v racionálním rozhodování o nasazení ATB sehrávají biomarkery zánětu.^1,2

Žádný jednotlivý biomarker zánětu nenahradí klinické posouzení stavu pacienta, ale jejich chytré kombinované využití umožňuje zahájit léčbu podloženou jasnými důkazy, nikoliv vycházet pouze z empirie. Správná interpretace markerů PCT, IL-6, CRP je zásadní pro dvě oblasti antibiotického stewardshipu: racionální zahájení a včasné ukončení ATB terapie.^1,3,4

1. Prokalcitonin (PCT)

PCT je v současné době považován za nejslibnější biomarker pro řízení délky podávání ATB. Sledování dynamiky poklesu PCT umožňuje bezpečně zkrátit dobu podávání ATB. Léčbu lze obvykle ukončit při poklesu o ≥80 % z původní maximální hodnoty, nebo když se hladina PCT pohybuje mezi 0,25 a 0,5 µg/l.^1,3,5

PCT také pomáhá při diferenciální diagnostice virové a bakteriální infekce. Jeho síla spočívá v rychlé dynamice a vysoké negativní prediktivní hodnotě pro bakteriální infekci. Zatímco velmi nízké hodnoty silně zpochybňují bakteriální infekci, vysoké hodnoty na ni naopak s vysokou pravděpodobností ukazují.³

Význam PCT pro bezpečné zkrácení ATB léčby potvrdila i nedávná rozsáhlá randomizovaná studie ADAPT-Sepsis u kriticky nemocných pacientů se suspektní sepsí. Tato studie ukázala, že ATB léčba řízená denním sledováním hodnot PCT vedla k signifikantnímu snížení celkové doby podávání ATB ve srovnání se standardní péčí, a to bez zvýšení 28denní mortality. Naproti tomu léčba řízená denním sledováním CRP nevedla ke zkrácení celkové doby podávání ATB.⁵

2. Interleukin-6 (IL-6)

IL-6 sice není rutinním markerem, ale má unikátní roli jako ukazatel velmi časné fáze akutního zánětu. Jeho hlavní silou je extrémně rychlý vzestup hladin, k němuž dochází již do jedné hodiny od iniciálního podnětu.⁶

Díky této rychlosti může hrát IL-6 zásadní roli ve včasné diagnostice kritických stavů, jako je rozvíjející se septický šok, kde klinický stav pacienta (např. zmatenost, schvácenost, bolest) zatím nekoreluje s pomaleji reagujícími laboratorními markery.^7,8

Velkou přidanou hodnotu má IL-6 také ve specifických populacích, například u novorozenců se suspektní neonatální sepsí, kde nespecifické symptomy a čekání na výsledky hemokultur mohou mít fatální důsledky. Včasné stanovení IL-6 může také zamezit nadbytečnému podávání ATB u novorozenců.⁹

Dále je IL-6 odebíraný z amniové tekutiny spolehlivým markerem pro diagnostiku intraamniálního zánětu u žen s předčasným odtokem plodové vody.^10,11

3. C-reaktivní protein (CRP)

CRP je tradiční, robustní, ale méně specifický marker zánětu. Jeho interpretace by měla probíhat primárně v kontextu s ostatními biomarkery a se znalostí jeho kinetiky, protože jeho hladiny mají výrazně pomalejší dynamiku ve srovnání s PCT nebo IL-6 (viz Obr. 1).¹²

Pro sledování účinnosti ATB léčby je klíčový trend poklesu CRP, nikoli jen jeho aktuální hodnota. Pokud je léčba účinná, mělo by dojít k postupnému a setrvalému poklesu hladin CRP, obvykle s poločasem 19 hodin (nikoliv pouze na základě jedné snížené hodnoty).¹³

Jeho síla roste v kombinaci s prokalcitoninem (PCT). Neocenitelnou roli má např. u atypických infekcí, kdy je PCT nízké, ale klinický stav vážný. Typickým příkladem je infekce Legionella pneumophila, která často vyvolá jen mírné nebo žádné zvýšení PCT, zato však výraznou elevaci CRP.^1,3

Závěr pro praxi

Cílem používání biomarkerů zánětu a sepse není nahradit jeden marker druhým, ale chytře tyto markery kombinovat a vyžívat silné stránky každého z nich. Pro úspěch antibiotického stewardshipu je nezbytné, aby lékaři měli k dispozici nástroje pro racionální rozhodování. Komplementární využívání PCT, IL-6 a CRP umožňuje přejít od empirie k racionálnímu a důkazy podloženému přístupu. Cesta k funkčnímu antibiotickému stewardshipu začíná u každé jednotlivé, diagnosticky podložené ATB preskripce.^1,3,5

Reference:

1. Adámková V, et al. Zásady účelné antibiotické terapie u hospitalizovaných pacientů: Souhrn diskuze a stanovisko mezioborového panelu k systémové implementaci antibiotického stewardshipu. Anesteziologie a intenzivní medicína. 2025;36(3):168-171.
2. GBD 2021 Antimicrobial Resistance Collaborators. Global burden of bacterial antimicrobial resistance 1990-2021: a systematic analysis with forecasts to 2050. Lancet. 2024 Sep 28;404(10459):1199-1226.
3. Rádl T. Laboratorní diagnostika ve vnitřním lékařství: Markery zánětu a sepse. Labor Aktuell. 01/2025. Dostupné z: https://diagnostics.roche.com/cz/cs/article-listing/labor-aktuell/la-01-2025/markery-zanetu-sepse.html.
4. Heilmann E, et al. Biomarkers of Infection: Are They Useful in the ICU? Seminars in Respiratory and Critical Care Medicine. 2019;40(4):465-475.
5. Dark P, et al. Biomarker-Guided Antibiotic Duration for Hospitalized Patients With Suspected Sepsis: The ADAPT-Sepsis Randomized Clinical Trial. JAMA. 2025;333(8):682-693.
6. Zheng H, et al. Assessment value of interleukin-6, procalcitonin, and C-reactive protein early kinetics forinitial antibiotic efficacy in patients with febrile neutropenia: A prospective study. Cancer Med. 2024;13(13):e7307.
7. Han Z, et al. Diagnostic accuracy of interleukin-6 in multiple diseases: An umbrella review of meta-analyses. Heliyon. 2024;10(6):e27769.
8. Song J, et al. Diagnostic and prognostic value of interleukin-6, pentraxin 3, and procalcitonin levels among sepsis and septic shock patients: a prospective controlled study according to the Sepsis-3 definitions. BMC Infect Dis. 2019;19:968.
9. Küng E, et al. Cut-off values of serum interleukin-6 for culture-confirmed sepsis in neonates. Pediatr Res. 2023;93(7):1969-1974.
10. Chang Y, et al. Association between interleukin-6 and preterm birth: a meta-analysis. Ann Med. 2023;55(2):2284384.
11. Musilova I, et al. Interleukin-6 measured using the automated electrochemiluminescence immunoassay method for the identification of intra-amniotic inflammation in preterm prelabor rupture of membranes. J Matern Fetal Neonatal Med. 2020;33(11):1919-1926.
12. Thorsted A, Nielsen EI, Friberg LE. Pharmacodynamics of immune response biomarkers of interest for evaluation of treatment effects in bacterial infections. International Journal of Antimicrobial Agents 2020;56(3):106059.
13. Sproston NR, Ashworth JJ. Role of C-Reactive Protein at Sites of Inflammation and Infection. Front Immunol. 2018 Apr 13;9:754.

MC-CZ-02470