Víte, co je srdeční stres a jak ho odhalit?

14. září 2024

Víte, co je srdeční stres a jak ho odhalit?

Chronické srdeční selhání začíná obvykle nenápadně, nicméně v čase vždy dochází k jeho progresivnímu zhoršování.1 Může vznikat pomalu na podkladě kardiovaskulárních rizikových faktorů, jakými jsou nejčastěji hypertenze, diabetes mellitus, obezita anebo ateroskleróza.
K rozvoji srdečního selhání může také dojít v příčinné souvislosti s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním jako jsou např. ICHS, prodělaný infarkt myokardu, srdeční arytmie, chlopenní vada, kardiomyopatie nebo myokarditida.2 Zapomínat by se také nemělo na možné pozdní kardiotoxické účinky prodělané onkologické léčby, které mohou být příčinou vzniku srdečního selhání i v odstupu několika roků až desítek let.3

Evropská kardiologická společnost (ESC) zavádí nový termín “srdeční stres”, který slouží pro identifikaci asymptomatických pacientů s výše zmíněnými kardiovaskulárními rizikovými faktory a současně zvýšenými hladinami NT-proBNP. Tito pacienti zatím nemusí mít žádné strukturální nebo funkční poškození myokardu. Jedinou objektivní známkou, že srdce těchto pacientů čelí zvýšené zátěži, může být zvýšená hladina NT-proBNP. ESC ve svém dokumentu s názvem “Practical algorithms for early diagnosis of heart failure and heart stress using NT-proBNP: A clinical consensus statement from the Heart Failure Association of the ESC”, vydaném na podzim roku 2023, upozorňuje na to, že srdeční stres představuje pre-stadium, které předchází asymptomatickému stádiu srdečního selhání.4

Pro diagnostiku srdečního stresu u pacientů s kardiovaskulárními rizikovými faktory byl nastaven konkrétní algoritmus s věkově specifickými rozhodovacími hodnotami NT-proBNP.  Pokud (Obr. 1) naměříme hladiny NT-proBNP ≥75 pg/ml u pacientů pod 50 let, ≥150 pg/ml u pacientů ve věku 50-74 let a ≥300 pg/ml u pacientů nad 75 let, pak je srdeční stres pravděpodobný (“rule-in”). V tomto případě je doporučeno provést echokardiografické vyšetření. Naopak hodnota NT-proBNP ≤50 pg/ml vylučující přítomnost srdečního stresu (“rule out”) je věkově nespecifická. Pokud má pacient hodnotu NT-proBNP v této hladině, je doporučeno opakovat měření kardiomarkeru za rok. Mezi hodnotami “rule-out” a “rule-in” vzniká dle věku pacienta různě široké rozmezí, tzv. šedá zóna. Při naměření hodnot v šedé zóně není srdeční stres potvrzen ani vyloučen a je doporučeno provést opětovné měření NT-proBNP již po 6 měsících.4

Obrázek 1: Algoritmus pro diagnostiku srdečního stresu a stanovení dalšího postupu založeného na hladinách NT-proBNP4

Zvláštní pozornost, z hlediska detekce srdečního stresu a rizika rozvoje srdečního selhání, je v  ESC pozičním dokumentu věnována diabetikům, kteří jsou často asymptomatičtí a mají pouze zvýšené koncentrace NT-proBNP svědčící o zvýšené zátěži myokardu. Tito pacienti mají dvojnásobně vyšší riziko vzniku srdečního selhání oproti nediabetické populaci. Zároveň v případě rozvoje srdečního selhání mají vyšší riziko hospitalizace a úmrtí v důsledku postižení srdce.4-7

Zavedením pojmu srdeční stres a definováním pravidel pro jeho diagnostiku u asymptomatických rizikových pacientů, získává stanovení NT-proBNP význam i v prevenci vzniku srdečního selhání. Díky detekci srdečního stresu lze včas zahájit potřebnou léčbu, která sníží zátěž myokardu, případně ji zintenzivnit. Navržený postup současně poukazuje na významnou klinickou hodnotu NT-proBNP pro včasné odhalení pre-stadia (srdeční stres), které předchází rozvoji srdečního selhání, což přináší možnost zlepšit prognózu těchto pacientů.4,8

Zkratky:

NT-proBNP= N-terminální fragment natriuretického propeptidu typu B;
ESC = Evropská kardiologická společnost;
ICHS = ischemická choroba srdeční;

Vysvětlivky:

rule-out = hodnoty NT-proBNP, při kterých je srdeční stres nepravděpodobný;
rule-in = hodnoty NT-proBNP, při kterých je srdeční stres pravděpodobný

Reference

  1. McDonagh TA et al. Eur Heart J 2021; 42(36):3599-3726.
  2. Málek F et al. Cor et Vasa 2022; 64(3): 4-56.
  3. Alexander R Lyon et al. Eur Heart J, 2022; 43(41):4229-4361 .
  4. Bayes-Genis A et al. Eur J Heart Fail 2023; 25(11):1891-1898.
  5. McAllister D et al.Circulation 2018 Dec 11; 138(24):2774-2786.
  6. Cavander et al. Circulation 2015 Sep 8; 132(10):923-31.
  7. Targher G et.al Eur J Heart Fail 2017 Jan; 19(1):54-65.
  8. Špinarová L., Symposium Roche, Diagnostics Division, Sjezd ČKS 3.5.2024, Dostupné na: https://www.youtube.com/watch?v=xuVkKxcJHc

                                                                                                                                                                                                             TE-CZ-00072