O kardiovaskulárním zdraví ve stáří se rozhoduje již ve středním věku

O kardiovaskulárním zdraví ve stáří se rozhoduje již ve středním věku

Úvodník v časopise JAMA shrnuje aktuální poznatky o vzájemné souvislosti kardiovaskulárního a renálního zdraví. Onemocnění těchto orgánových systémů patří mezi hlavní příčiny úmrtnosti v rozvinutých zemích. Výsledky výzkumu přinášejí důkazy o významu včasné identifikace a modifikace rizikových faktorů od mladého věku, což může zásadně ovlivnit dlouhodobé zdravotní prognózy.

Studie založená na velké korejské kohortě (cca 240 000 zdravých dospělých ve věku 30-40 let), analyzovala vliv akumulovaného kardiovaskulárního zdraví v této fázi života na výskyt kardiovaskulárních a renálních komplikací v následující dekádě. Použit byl index Life’s Essential, který hodnotí osm klíčových faktorů: dietu, fyzickou aktivitu, kouření, délku spánku, BMI, celkový cholesterol, glukózu měřenou na lačno a krevní tlak. Kvůli nedostatku dat byla část faktorů (dieta a spánek) v konečném hodnocení vynechána. Výsledky ukázaly, že jedinci s nejvyšším, tedy nejlepším podílem kumulativního indexu zdraví ve věku 30-40 let měli o cca 73–75 % nižší riziko rozvoje kardiovaskulárních a ledvinných onemocnění v pozdějším věku, což zdůrazňuje význam udržení optimálních parametrů od mládí.

Podobné nálezy byly publikovány v kohortě CARDIA, která zaznamenala souvislost mezi celkovým kardiovaskulárním zdravím ve věku od 18 do 45 let a incidencí kardiovaskulárních onemocnění v následující životním období (45–65 let). Významnější vliv pro budoucí prognózu byl stav kardiovaskulárního zdraví ve věku 32–45 let, což podtrhuje kritičnost třetí a čtvrté dekády života pro dlouhodobé zdraví. Dále studie identifikovala klíčové rizikové faktory – především hypertenzi a hyperglykémii – které byly nejvíce spjaty s pozdějšími komplikacemi.

Mezi silné stránky studie patří rozsáhlá data z reprezentativní populace, přesto existují omezení. Mezi ně patří nedostatek dat o životosprávě (strava, spánek). Externí platnost výsledků je dále otázkou, neboť populace se liší podle geografických a kulturních specifik.

Klinický význam: lze říci, že úsilí o zdravé životní návyky a cílené intervence již od středního věku mají potenciál zásadně ovlivnit dlouhodobou mortalitu a morbiditu. Systematická úprava životosprávy, prevence a včasné zásahy jsou klíčem k udržitelnému zlepšení kvality života a snížení ekonomické zátěže spojené s chronickými onemocněními ledvin a srdce.

Převzato se souhlasem vydavatele „Světová medicína stručně“.