Nový NKVP připomíná důležité laboratorní markery

12. září 2025

Nový NKVP připomíná důležité laboratorní markery

Národní kardiovaskulární plán (NKVP) České republiky na období 2025-2035 je rámcový dokument Ministerstva zdravotnictví, schválený vládou ČR, který připravil autorský kolektiv odborníků pod vedením prof. MUDr. Aleše Linharta, DrSc. FESC, místopředsedy České kardiologické společnosti. Tento dokument obsahuje soubor strategických cílů a postupů zaměřených na zlepšení stavu kardiovaskulárního (KV) zdraví české populace. Současná situace je alarmující – onemocnění srdce a cév představují hlavní příčinu úmrtí v České republice. V roce 2023 tvořila úmrtí na KV onemocnění dle údajů Ministerstva zdravotnictví 40 % celkové úmrtnosti. Nejčastějšími příčinami jsou v současné době ischemická choroba srdeční (ICHS), cévní onemocnění mozku a srdeční selhání.1

Zlepšení prognózy rizikových i již současných pacientů lze dosáhnout zejména posílením prevence kardiovaskulárních onemocnění. Ta by měla vycházet z informovanosti populace o rizikových faktorech, z nichž je velká část preventabilní. Na tuto osvětu musí navazovat komplexní systém preventivních prohlídek, který zahrnuje i vyšetření konkrétních laboratorních markerů, které umí odhalit hrozící rozvoj KV onemocnění.

Mezi tyto markery patří například zejména lipoprotein (a) zkr. Lp(a), nezávislý a kauzální rizikový faktor aterosklerotických KV komplikací. Je doporučeno, aby Lp(a) byl vyšetřen u každého dospělého alespoň 1x za život, ideálně při prvním stanovení lipidového profilu. Hladina Lp(a) je převážně geneticky podmíněná a její zvýšené hladiny má zhruba každý pátý jedinec. Dříve byla diagnostika familiární hypercholesterolémie obtížná, ale dnes jsme již schopni určit hodnoty lipidového profilu v přesnosti na nmol/l, což opět umožňuje dřívější a přesnější diagnostiku. Za hranici potvrzené hyperlipoproteinemie Lp(a) se považují hodnoty >125 nmol/l, zatímco při hodnotách <75 nmol/l lze hyperlipoproteinemii Lp(a) vyloučit. V přechodné “šedé”zóně (tj. 75–125 nmol/l) má být riziko hodnoceno v kontextu jiných rizikových faktorů.2-4

U jedinců starších 50 let a pacientů s komorbiditami, na jejichž podkladě se může plíživě rozvíjet srdeční selhání (hypertenze, diabetes mellitus, ICHS, obezita, ateroskleróza, dyslipidémie) má velký význam stanovení hladiny NT-proBNP.

Pomocí tohoto kardiomarkeru lze odhalit asymptomatické pacienty s rozvíjející se srdeční dysfunkcí a včas zahájit léčbu srdečního selhání. V současné době se diskutuje novela vyhlášky o preventivních prohlídkách, kterou připravily Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP a Sdružení praktických lékařů ČR. Podle této vyhlášky by se hladiny NT-proBNP měřily u všech pacientů od 50 let věku pravidelně ve 2letých intervalech.5-7

Také vysoce senzitivní Troponin T, který je známý jako diagnostický marker akutního koronárního syndromu je vhodné stanovit alespoň 1x za rok, aby při podezření na akutní infarkt myokardu (AIM) bylo možné srovnávat aktuální hodnotu s bazálně zvýšenou koncentrací naměřenou v době bez klinických známek budících podezření na AIM. Troponin T má zároveň velmi silnou prognostickou hodnotu chronického poškození myokardu.8-10

Kvalita péče se přímo odráží v rychlosti a přesnosti diagnostiky. Ať už laboratorní nebo té genetické. Proto je pro zlepšení stavu kardiovaskulárního zdraví v České republice nutné se výrazně více zaměřit na prevenci a včasný záchyt úvodních reverzibilních stádií nemoci. Toho lze dosáhnout prostřednictvím pravidelných prohlídek, které zahrnují sledování kardiomarkerů, lipidových markerů a pokročilé kardiogenetické testování, které odhalí laboratorně či klinicky zcela bezpříznakové, ale již ohrožené pacienty. Propojením těchto kroků můžeme snížit incidenci a mortalitu KV onemocnění a zároveň zlepšit kvalitu života pacientů.

  1. MZCR. Souhrnná analytická studie. 2025. https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2025/01/Priloha-3_NKV_plan-souhrnna-analyticka-studie.pdf
  2. Kronenberg, F. et al. Eur Heart J. 2022 Oct 14;43(39):3925-3946. 
  3. Vrablík M, et al. AtheroRev 2023; 8(2): 66–76
  4. Willeit P, et al. The Lancet. 2018 Oct 13;392(10155):1311-20.
  5. McDonagh TA, et al. Eur Heart J 2021; 42: 3599–3726. doi:10.1093/eurheartj/ehab368.
  6. Bayes-Genis A et al. Eur J Heart Fail.2023;25(11):1891-1898.
  7. Kongres primární péče. Available at: https://www.tribune.cz/medisekce/kongresy/kongres-primarni-pece/valek-ma-na-stole-skutecne-posileni-prevence/ (Accessed June 2024).
  8. Halvorsen S, et al. Eur Heart J. 2023;43(39):826–3924. 8. Lyon AR, et al. (2022). European Heart Journal, 43(41), 4229–4361.
  9. Daniel LB, et al. Circ Cardiovasc Qual Outcomes. 2025;18:e012131.
  10. Linhart et Janota. Užití kardiálních troponinů I a T v kardiologii. 2021. Online z: https://www.cskb.cz/wp-content/uploads/2021/12/Doporuceni-CSKB_Uziti-kardialnich-troponinu-I-a-T-v-kardiologii.pdf.